„Enjoy the Silence byla původně velice introspektivní písnička – pouze Martin (Gore) a klávesy a Violator byl svým způsobem blues-gospelovým albem, než se Francois (Kevorkian) rozhodl dát mu taneční rozměr. Martina to dost rozlobilo, ale byl to přesně ten moment, kdy se pro nás otevřel úplně jiný vesmír.“...
DEPECHE MODE
DOKONALOST ELEKTRICKÉHO TICHA
V roce 1986 vyšlo německým Kraftwerk album Electric Café. Deska nebyla nijak přelomová kompozičně, Kraftwerk měli v té době v katalogu už mnohem lepší věci, ale přišla s ojedinělým zvukem, který se stal jakýmsi manifestem digitalizujícího se světa, a pod kterým byl podepsán francouzsko-arménský deejay a producent Francois Kevorkian.
„Nepamatuji se, kdo přesně navrhl, že za mix nové desky bude odpovědný právě Francois, ale naprosto mě vzala informace, že pracoval s Kraftwerk, kteří měli reputaci detailem posedlých puntičkářů“, vzpomíná Alan Wilder. Nahrávání nové desky Depeche Mode začalo v milánských Logic Studios v květnu pod taktovkou Marka Ellise, známějšího pod přezdívkou Flood.
„Hlavní rytmus tvořila nahrávka lidí skákajících na lodní kufry a z nich zase dolů a Martinův riff ve stylu Johnny Lee Hookera.“
Skladatelský mozek kapely Martin Gore měl za úkol nachystat demoverze písniček v co možná nejsyrovější podobě. Prvotní verze budoucích hitů tak byly pouze jednoduchými melodiemi elektrických varhan a akustické kytary, doprovázené vokály. Flood se příliš neohlížel na zajeté zvyky a dotlačil kluky k tomu, aby překročili hranice žánru, ve kterém se pohybovali, a posunuli aranže do rockovější podoby. Spolu s Wilderem dlouhé noci experimentovali zavření ve studiu zkoušeli všemožné způsoby, jak napsaný materiál uchopit. Už po prvních přehrávkách bylo jasné, kde hledat první singl: jednoduché a přímočaré elektrické boogie Personal Jesus natolik vyčnívalo z ostatního materiálu, že nebylo co řešit. Traduje se, že písnička byla hotová v průběhu několikaminutového jamování na elektrickou kytaru, která převzala i roli hnacího motoru – to bylo do té doby pro Depeche Mode naprosto netypické a posunulo to nejen kapelu, ale i celý žánr, o kus dál.
Od Personal Jesus vznikla celá řada nedokončených (a později publikovaných) i alternativních verzí, z nichž stojí za zmínku tzv. Acoustic Version, která je asi nejblíže původnímu akustickému materiálu. Edit, který se objevil na Violator, je jedním z nejchytlavějších kousků, které kdy Depeche Mode napsali a základní rytmus s minimalistickými aranžemi, oholenými až na dřeň, mají archetypální kvalitu a rytmickou sílu, která nabízí paralelu s We Will Rock You od Queen.
Personal Jesus byl první skladbou DM, ve které dominovala kytara, a vytyčil směr, kterým se kapela ubírala v dalších deseti letech. Byl rovněž skladbou značně kontroverzní, která provokovala tehdy ještě poměrně konzervativní publikum nejen svým názvem, ale i marketingem: ještě před vydáním singlu se v londýnském tisku objevil inzerát, který na černém podkladě obsahoval text – Your own, Personal Jesus – a pod tím telefonní číslo (01) 675 2277. Inzerát by součástí běžné rubriky anoncující různá školení a nabídky práce – kdokoli na číslo ´osobního Ježíše´ zavolal, uslyšel ve sluchátku ukázku nové skladby Depeche Mode.
Personal Jesus mohl snadno být megahitem skupiny č.1, ale převálcovala ho jiná, v podstatě malá a nevinná skladbička.
