"Přehrávač hraje pouze to, co je zaznamenáno na SACD discích. Nic si nevymýšlí, nic nepřidává, jednotlivé nástroje slyším znít jako v koncertním sále. Zkreslení zvuku z pohledu CD přehrávače vnímám jako nulové. Potvrzují mi to další a další nahrávky...."
Horní patra highendu…
Svůj první přehrávač jsem si pořídil před sedmadvaceti lety v USA a byl to Pioneer. Z celkového počtu asi padesáti CD titulů na trhu jsem si přivezl dva. Tak začala nová etapa poslechu nejenom u mne, ale formou podobné ochutnávky postupně v celém hifi světě. Doba, kdy ke spokojenosti hifistů stačilo to, že CD nepraskalo ani jinak slyšitelně nezkreslovalo je dávno pryč. Snahy konstruktérů, inženýrů a v neposlední řadě audiofilů ženou vývoj neustále vpřed. Postupným vylepšováním komponentů hifi řetězce se účast kvalitního zdroje na přenosu signálu stává velice žádoucí.
Komerční firmy, které v osmdesátých letech nabízely překrásné a velice dobře hrající přehrávače (Pioneer, Sony, Technics, Sharp), nyní vyklidily pozice a otěže převzaly firmy zabývající se výrobou a vývojem highendových komponentů (EMM Labs, Linn, Naim, Theta, C.E.C. aj.). Když mapuji současnou situaci, tak vnímám rozmach CD přehrávačů a CD disků jako nejmasivnější od doby jejich vzniku a domnívám se, že moje generace, tj. generace padesátníků asi těžko zažije nějaký jiný formát, který by nabyl takových rozměrů a dospěl do takového stupně vývoje jako CD, potažmo SACD. Proto si myslím, že zabývat se kvalitou těchto přístrojů stojí za to, jelikož rozdíly jsou poměrně dobře slyšitelné, a nabýt zkušeností o zvuku přehrávačů, eventuálně jejich vlivu na celkový zvuk aparatury, je pro hifistu-audiofila nezbytné.
Proč utrácet za přehrávač?
Tato recenze se zabývá jedním z nejžhavějších kandidátů na nejvyšší příčku mezi digitálními přehrávači. Dělený EMM Labs se skládá z transportu CD/SACD (TSD1), jehož zajímavostí je technologicky ojedinělá schopnost přenášet jak CD tak SACD data z transportu pomocí speciálního optického kabelu do D/A převodníku (DAC2). Díky tomu je možné prostřednictvím pouze jednoho páru analogových kabelů vedoucích do předzesilovače nebo integrovaného zesilovače poslouchat jak CD tak SACD disky.
Posouzení zvuku CD přehrávače není tak snadné, jak by se na první pohled zdálo. Při jeho integraci do velice kvalitního systému nemusí být hned patrno, která zvuková finesa je charakteristická pro jednotlivé komponenty v řetězci. Proto jsem poslech a hodnocení rozvrhnul na delší časový úsek a postupoval jsem porovnávací metodou se snahou odfiltrovat vliv ostatních komponentů. Jednotlivé postřehy jsem konzultoval se svými kolegy, čímž jsem dospěl k několika závěrům jak obecného charakteru, tak i závěrům týkajících se popisu zvuku EMM Labs TSD1/DAC2.
Jako testovací a porovnávací komponenty posloužily elektronkové zesilovače Audiomat Récital, Audiomat Opus2 + monobloky Festival, reprosoustavy Triangle řady Magellan Duetto, Cello a Quatuor; všechno bylo pospropojováno kabeláží Actinote Aria, Nordost Valhalla a Ego Professional. Jako srovnávací CD přehrávač jsem měl dlouhodobě k dispozici CD/SACD/DVD-A transport Theta Compli s převodníkem Audiomat Maestro Référence. Oba komponenty byly propojeny aktivním digitálním symetrickým kabelem Ego Reference. Cena druhého digitálního kompletu je zhruba stejná jako u testovaného EMM Labs, proto srovnání bylo relativně objektivní a mělo i dostatečnou vypovídací hodnotu. Navíc oba komplety, s ohledem na oddělené transporty a převodníky, nabízí velké množství kombinací zapojení i jiných zdrojů signálu (Blu-Ray přehrávač, satelitní receiver), a tak kromě vynikajících zvukových parametrů může posloužit i jako kvalitní zdroj domácí zábavy.
Zatímco reproduktory a zesilovače stanoví základní linii zvukového charakteru pro kterou se posluchač rozhoduje, CD přehrávače v tom hrají zdánlivě menší roli, ale s ohledem na dlouhodobý poslech a věrné podání zvuku je jejich vliv naprosto esenciální. Posluchač to nejvíce pozná, když z nějakého důvodu po čase vyndá referenční přehrávač ze systému a nahradí ho běžným CD. Proto se domnívám, že s rostoucími možnostmi na trhu kvalitních reprosoustav, je poptávka po takových přehrávačích stále dost vysoká. Důkazem toho jsou všechny audiofilské firmy, které nabízejí minimálně jeden velice kvalitní, sofistikovaný CD přehrávač, popřípadě kombinaci transportu s převodníkem. Samozřejmě, že velikost poptávky není srovnatelná s množstvím prodaných systémů domácího kina nebo jiné levné elektroniky. Pokud ale mluvíme o kategorii highend, která je určena limitované skupině posluchačů, tak každý jedinec, který přijme tuto víru, se stává originálem a svým postojem a názory vystupuje z řady. Tato recenze je věnována lidem, kteří jsou ochotni za ´svůj´ zvuk vydat i nemalé prostředky a prožívat celoživotní radost při dalším vylepšování svého systému.
