"Co je to Spray & Play? Říci, že jde o kabely ve spreji, by bylo příliš zjednodušující, i když přesně toto Spray & Play představují. V přesně soustružených hliníkových kontejnerech je pod ne příliš velkým tlakem stlačena speciální směs - tryskou ji pak můžete sprejovat ven, podobně jako běžnou barvu..."
Jakutská preciznost…
Pokud oprášíme hifistické stvrzení ´nejlepší kabel - žádný kabel´, nezbývá, než souhlasit. O problematice propojovacích a reproduktorových kabelů už bylo popsáno tolik listů papíru, že kdybychom je vyrovnali pěkně na sebe, dostali bychom hromadu vysokou jako stejný počet papírů popsaných něčím úplně jiným.
Kabely jsou tedy nutné zlo, ale potřebujeme je minimálně pro to, abychom spojili dva komponenty k sobě. Kratší kabel je sice zvukově lepší, a to měřitelně, ale jejich přínos je posouditelný sluchově jen obtížně, neboť nepropojené komponenty nehrají. Někteří audiofilové tvrdí, že nepropojené komponenty hrají, i když velmi slabě, takže jsou vhodné jen pro tichý noční poslech, ale příliš pravděpodobné to není. Držme se tedy spíše vědy a měřitelných veličin.
Cambridgeský slepý test...
Koncem minulého roku uspořádal Prof. S.C.Jaegermeister na cambridgeské univerzitě zajímavý slepý poslechový test, kdy 10 studentů střídavě poslouchalo kratší než nezbytně dlouhé kabely (v anglickém jazyce STN-cables, tedy shorter than necessary), aniž věděli, který kabel zrovna poslouchají. Test se odehrával v bezdozvukové komoře a potmě, aby byly slepé podmínky ještě více zaručeny. Každý student měl před sebou na stolečku pokrytém ovčím rounem dva neoznačené kabely přesně definovaných délek (10cm a 10m), oba osazené symetrickými konektory Neutrik. Úkolem bylo dlouhodobým poslechem potmě nalézt a popsat rozdíly mezi oběma kabely, pakliže nějaké byly. Celá akce probíhala nepřetržitě 24 hodin, přičemž byly studentům podávány pouze tekutiny, aby se vyloučilo emotivní vzepětí, vyvolané vůní nebo chutí potravy, celou událost pak snímaly v infračerveném spektru průmyslové kamery. Ukázalo se, že rozhodnutí nerozptylovat testující potravinami bylo správné, neboť řada z nich i tak vykazovala po pár hodinách pobytu v bezdozvukovém prostředí plném ticha a tmy značnou nesoustředěnost a někteří začali své poslouchající kolegy rušit bušením na dveře, nutno poznamenat že marným.
Shrneme-li výsledky, test neprokázal, že by byl kratší kabel zvukově lepší, než jeho delší protějšek. Pouze jeden ze studentů tvrdil, že cosi slyšel, ale jelikož se zjistilo, že jde o audiofila, jeho pozorování do celkového hodnocení zahrnuta nebyla. Experiment byl podložen četnými měřeními, měřila se teplota studentů, rozměry komor a publikovány byly i výsledky rozborů vody, kterou naslouchající popíjeli. Korelace mezi měřeními a subjektivními nálezy však prokázána nebyla.
Prof. Jaegermeister poukázal v následném eseji zveřejněném ve Scientific Journal na to, že nebyly dodrženy všechny podmínky testu, neboť původní koncepce navrhovala přiblížit se ideálnímu dielektriku vakua a vyčerpat z poslechových komor ještě vzduch, ale nakonec sám správně uznal, že ani při běžném poslechu v domácích podmínkách obvykle posluchač vzduch nevyčerpává.
Zdálo se tak, že hledání toho správného vodiče bude na dlouhou dobu odloženo. O to větší senzaci způsobila kabeláž Spray & Play, kterou představila společnost Nanitz Technologies v únoru tohoto roku, i když použité řešení je tak trochu z jiného soudku.
Technologie nanic?
Tým Nanitz Technologies se nevynořil jen tak odnikud, ale rovnou z tradiční světové highendové bašty, dálněvýchodního Jakutska, konkrétně z osady Ojmjakon. Místním audiofilům způsobovaly bízké teploty (v zimě klesají až k minus 60°C) nemalé starosti, neboť kabely se při takových mrazech stávají neohebnými a snadno se lámou. Nanitz Technologies se proto zaměřili na dokonalé spojení za všech podmínek a přišli s unikátní technologií, která nemá obdoby.
Co je to Spray & Play? Říci, že jde o kabely ve spreji, by bylo příliš zjednodušující, i když přesně toto Spray & Play představují. V přesně soustružených hliníkových kontejnerech (titan za příplatek) je pod ne příliš velkým tlakem stlačena speciální směs - tryskou ji pak můžete sprejovat ven, podobně jako běžnou barvu.
Přesná specifikace a složení jsou chráněny patentem, firma sama hovoří až o 250 různých složkách, které činí výrobu velmi komplikovanou, zejména tím, že 90% z nich se nachází pouze v okolí Ojmjakonu a některým z nich hrozí vyhubení. Nás zajímá zejména to, že spreje jsou k dispozici ve dvou variantách: Pure Silver Pro, jejímž základem je stříbro, a OFC Pro, tedy na bázi bezkyslíkaté mědi. Nanitz Technologies tak vychází vstříc oběma táborům nadšených hifistů, ba co víc, oba spreje je možné kombinovat a docílit tak vhodného poměru stříbra a mědi dle požadavků posluchače. Šéfkonstruktér a vedoucí projektu, který si nepřeje být jmenován, neboť se obává průmyslové špionáže z Taiwanu, k tomu audiodromu řekl:
´Čisté varianty, tedy stříbrná nebo OFC, byly nejmenším problémem. Do slepé uličky jsme se dostali v okamžiku, kdy jsme se pokoušeli obě technologie zkombinovat, tedy sprejovanou měďěnou stopu postříbřit a naopak. Molekuly z obou sprejů spolu bojovaly, doslova každá chtěla nést elektron (Díky rozvoji nanotechnologií má každá molekula nanobatůžek, ve kterém elektron nese - pozn. redakce), často se o něj přetahovaly a ten nezřídka skončil na zemi. To vedlo ke ztrátám cenných zvukových informací - často jsme nacházeli basové molekuly pod stolem, protože jsou neohrabané a v boji snadno podléhaly, a podobný osud stíhal i delikátní detaily, které jsou naopak tak malé, že se jim nepodařilo prosadit. Mnoho nocí jsme strávili bádáním nad tím, jak obě strany spřátelit. Podařilo se nám to až viskózní kapalinou na bázi medvědího medu a tuleního loje: tou je třeba potřít vstupní konektory zesilovače nebo terminály reprosoustav - pro oba typy molekul je tato směs chuťově tak atraktivní, že zapomenou na vzájemné šarvátky a co nejrychleji se přesunují směrem ke konektorům. Vedlejším účinkem je tedy zvýšená rychlost přesunu, která v špičkách (tj. po čerstvém potření) mnohonásobně převyšuje rychlost světla.´
Technologie molekulární spolupráce má jeden praktický dopad: kabely jsou směrové - musítě dávat pozor, abyste potřeli konektory na konci signálové cesty, nikdy ne naopak. Pokud totiž potřete vstupní i výstupní konektory současně, molekuly se nedokáží rozhodnout, na kterou stranu se vydat a může se stát, že signál zůstane uvězněn na půli cesty vodičem - vylákat jej zpět na CD pak vyžaduje hodně trpělivosti, cviku a dostatek potírací směsi.
K testu byly dodány obě provedení (stříbrné i měděné) v dostatečném počtu kusů, mohlo se tedy experimentovat. Z jednoho spreje položíte až 40m kabelu, což při ceně 15 rublů za kus dělá ze Spray & Play skvělou koupi. Prodraží se snad jen potírací směs, 10ml kelímek přijde na 300tis rublů (tedy cca 185 tisíc Kč). Pojďme se tedy podívat, co Spray & Play (pro zjednodušení budeme dále požívat zkratku SaP) umí.
Nekonečná variabilita…
Práce se SaP je velmi jednoduchá. Umístíte přístroje a reprosoustavy do jejich finálních pozic a požadovaným sprejem spojíte jejich vstupní a výstupní konektory. Můžete tak hravě obejít problematická místa (například rohy místnosti) a nikde se vám nepovalují zbytečné kabely, neboť nasprejované dráhy lze skrýt buď pod koberec nebo je sprejovat třeba po zadních stěnách nábytku.
Na obrázku vidíte jednu z testovaných sestav - single-ended triody ve třídě A (předzesilovače a koncové zesilovače WIN) a reprosoustavy Audio Acoustic Sapphire SE, nejprve propojenou klasickými byť špičkovými kabely, poté propojenou Spray & Play.
Sami vidíte, že na druhém obrázku nic nevidíte, a přesto jasně slyšíte, jak se zvuk sestavy krásně pročistil, je rychlejší a přesnější a jde minimálně o dvě až tři oktávy níže. Zvuk na druhém obrázku je tak rychlý, že CD se stopáží 40:00 máte přehráno za necelých pětatřicet minut!!! Potom molekulární spolupráce (v případě, že použijete kombinaci sprejů) slábne a je nutno poslech přerušit a přimáznout konektory novým lojomedem. Zapomenete-li, může se stát, že se při delších discích délka poslechu neúměrně protáhne o pár hodin, neboť molekuly jsou tak zesláblé půtkami, že data z disku stěží unesou.
Audiodrom doporučuje...
Nemusíte kabely sprejovat nejkratší cestou, neboť jejich cena je zanedbatelná a neslyšeli jsme zvukový rozdíl mezi 50 centimetrovou cestou a 17-metrovým vodičem, který si MJ natáhl mezi zesilovačem přes dveře, práh, trávník a tři keře, aby mohl své reprosoustavy připojit v ideálním akustickém prostředí jeho zahrady.
Naopak doporučujeme vést, a to zejména při použití OFC spreje, kabely co nejvíce v rovině, neboť molekuly mědi jsou těžší a ne vždy se jim podaří všem vyšplhat po zdi až nahoru na regál - subjektivně tak můžete slyšet úbytek nižších kmitočtů.
Je velmi výhodné provést splétaný nástřik, čímž zlepšíte odolnost kabelu vůči RF rušení (viz. obrázek). Nevytvářejte však příliš hustě splétanou geometrii - může se stát, že se jednotlivé vodiče slijí do sebe a zvuk je pak zpatlaný a nekonkrétní.
Pozor na křížení různých vodičů! Na křižovatkách vznikají nepěkné situace, i zde platí právo silnějšího a nutnost dostatečného potírání medovo-lojovým preparátem.
Spray & Play nelze použít místo síťových kabelů - přenášená napětí jsou příliš vysoká a hrozí úraz, kdy například děti nebo domácí mazlíčci mohou omylem šlápnout na vodič pod proudem. Na druhou stranu bylo toto řešení s úspěchem využito PW při návštěvě matky jeho manželky, s níž takto vyřešil dlouholeté neshody.
Nanitz Technologies zatím nedořešila problém, který vzniká při přemístění komponentů. Třeba při počátečním ustavování reprosoustav vzniká častá potřeba s jejich kabinety posunovat, dokud nenajdete optimální poslechové podmínky. Pro každé takové nastavení musíte nasprejovat čerstvý vodič, takže zakrátko je podlaha vodičů plná a bohužel neexistuje jednoduchý způsob, kromě frézy, jak kabel odstranit.
Audiodrom však má tip: pokryjte podlahu a zdi vrstvami lepenky a sprejujte propojení na tuto vrstvu. Jakmile dostanete reprosoustavy do finální pozice, lepenku sundejte a nastříkejte konečnou cestu.
Závěrem…
Spray & Play jsou beze sporu kabelovou konečnou, už jen proto, že v průběhu neustálého obnovování medového potěru si časem (asi za týden) zanesete konektory drahého zařízení tak, že jej už nebude možné prodat nebo vyměnit. MJ tak zničil svůj dvoutaktní přeplňovaný zesilovač Mopet Hydrum (to je ten, o němž jsme psali v recenzi BlakBox CryoReference), který nyní používá již jen jako výkonné těžítko.
Pokud však ovládnete grif jemné práce se Spray & Play, je možné dosáhnout pozoruhodně precizních propojení, jako jsem to učinil já s reprosoustavami Ascendo (na obrázku), kdy kabely hezky a bez odstávání kopírují zadní stěnu ozvučnice.
Dokonce jsem si dovolil malou fintičku, kdy jsem jemně přetáhl kabel až za konektory - to z toho důvodu, kdybych v budoucnu postavil soustavy na podložku či hroty, tak aby kabel k terminálům dosáhl.
SaP jsme v průběhu testu porovnali s veškerou dostupnou konkurencí, ale věřte, najít rovnocenného soupeře bylo nemožné. Pokud vyznáváte brilantní a naprosto přesný zvuk a jste, stejně jako já, příznivci samplované dechové hudby s převahou kožešinových nástrojů, bude Spray & Play vaší volbou číslo jedna!
© Copyright - obrazový materiál i text: Audiodrom
