"Kabel buduje svůj zvuk zejména ze skvěle podaného středového pásma, což nelze než uvítat. Nejspíš to je i vysvětlení pro jeho hudební hloubku, zvukovou hmatatelnost a spojitou hladkost..."
The review is available in English 
Na vlnách z uhlíku…
Pan Van den Hul nedá spát svým svérázným přístupem a životní filozofií audiofilům na celém světě už bezmála 30 let. V oblasti kabelů je řazen spíše do střední třídy, v oblasti phono příslušenství je světovou špičkou. Nemá smysl se na tomto místě víc rozepisovat, zájemce o další informace odkážeme na naši recenzi interkonektu Van Den Hul The Orchid.
The Mainsserver Hybrid (to je plné jméno kabelu) v sobě spojuje více prvků: má vestavěnou filtraci sítě, je nadprůměrně odstíněn a je spojen se zemí pomocí středem vedeného drátu.
Samotné vodiče jsou pletená lanka z bezkyslíkaté mědi potažené stříbrnou vrstvou a jsou kombinována - odtud hybridní konstrukce - s firemní technologií LSC (Linear Structured Carbon, detaily naleznete opět v recenzi VDH The Orchid). Plocha řezu jednotlivých vodičů není v porovnání s konkurencí nijak velká (1.7mm2), nicméně jak Van den Hul zdůrazňuje, výhody výsledné nízké rezistance a její pozitivní vliv na výsledný zvuk jsou nepopiratelné.
Vestavěné filtry nejsou zapojeny v sérii se zdrojem napětí, v energetické cestě tak nestojí impedanční zátěž, která by limitovala procházející proud. Teoreticky by tak The Mainsserver neměl trpět zpomalením odezvy na signál nebo dynamickou kompresí. Rádi bychom poznamenali, že podobně jako většina ostatních výrobců, ani Vad Den Hul nenabízí síťové kabely kratší než 1.5m, právě z důvodu dostatečného potlačení rušení.
VDH The Mainsserver není tím typem kabelu, který byste koupili impulsivně na základě vzhledu. V podstatě ani není nijak atraktivní, spíše naopak. Je poměrně tenký a i když je chráněn zlatým pláštěm, působí plastově. Ani šedé a černé konektory nepřinášejí nic ryze audiofilního. Alespoň na pohled. Zvukově je to ovšem jiná káva a po poslechu spousty méně vydařených (ale zato okázaleji vypadajících) soupeřů byl The Mainsserver prvním kabelem, který si zasloužil přívlastek ´audiofilní´.
Zvuk
Když jsme The Mainsserver zapojili mezi síťovou lištu GigaWatt PF-2 a zástrčku koncového zesilovače, příjemně nás zaskočila posun ve zvuku, který jsme slyšeli. Zatímco se u ostatních kabelů v testu jednalo spíše o nuance, s VDH šel zvuk celého systému o třídu výše.
Vypůjčíme-li si několik vět z našeho seriálu o síťových kabelech, tak se dá říci, že "...po emocionální stránce byl Van Den Hul schopen načrtnout křehkou intimitu vokálů Rebeccy Pidgeon nebo Jacinthy takovým způsobem, že jsme málem zapomněli, že musíme hodnotit, nikoli poslouchat. Celkově je zvuk The Mainsserver spíše sladší, temnější a konejšivější, ale nenechte se zmást: tyto atributy jdou ruku v ruce s analogovou kvalitou, přesným prostorovým zobrazením, velmi dobrou ambiencí (i když není zřejmá na první poslech) a schopností si pohrávat s texturami hlasů a hudebních nástrojů. VDH je dobrý zejména na středech, a tak i když byli interpreti posunuti v kontextu prostorové scény více dozadu, jejich hlasy se vždy vznášeli v tichu poslechové místnosti s velkou přítomností. Náskok, který si The Mainsserver vytvořil před ostatními kabely v testu, se ještě zvětšil v okamžiku, kdy jsme poslouchali mužské a ženské sbory v opusu Carl Orffa, které si své party vyměňovaly přes širokou a hlubokou prostorovou scénu (sahající daleko za levý či pravý reproduktor), a poprvé v našem testu silových kabelů bylo možno rozlišit jednotlivé členy chóru. Je osvěžující slyšet tolik za tak nízkou cenu.."
Jak je vidět, tohle ´ošklivé káčátko´nás opravdu nadchlo. Možná je to ono deklarované neomezování protékajícícho proudu, možná pouze náhodná interakce kabelu a koncového zesilovače, ale jako by jsme skutečně cítili svobodnou sílu, která proudila s velkou kontrolou rovnou do komponentů.
Pochopitelně je potřeba slova našeho hodnocení vztáhnout na příslušnou kategorii, ve které se kabel nachází a nelze VDH označit za nejlepší kabel všech dob. Taky je potřeba říci, že The Mainsserver není kabelem neutrálním - pokud stále hledáte něco tak prchavého, jako je pojem neutrality, doporučujeme raději sáhnout po kabelech typu DFPC Mini od LessLoss nebo KrautwireOrbit C. Van Den Hul The Mainsstream je totiž hlavně o hudebních emocích.
Jak bylo napsáno, kabel buduje svůj zvuk zejména ze skvěle podaného středového pásma, což nelze než uvítat. Nejspíš to je i vysvětlení pro jeho hudební hloubku, zvukovou hmatatelnost a spojitou hladkost. Je to opravdu jako by The Mainsserver surfoval na vlnách, a to s nenásilnou lehkostí. Líbil se nám třeba na komplexních orchestrálních pasážích Maurice Ravela v La Valse (SACD Ravel, Bolero/La Valse, Stanislaw Skrowaczewski a Minnesota Orchestra, Mobile Fidelity UDSACD4002), nahrávce, která je remasterem původního záznamu z roku 1975 recording - nabídl v plnější, prokreslenější a bohatší zvuk než další kabely v testu.
Navzdory úspěchům při spolupráci se zesilovači se nám The Mainsserver už tolik nelíbil, když byl připojen k CD přehrávačů. Zvuk se stal příliš krotkým, příliš sametovým. Je ale pravdou, že jsme ho párovali s jedněmi z nejlepších dostupných digitálních zdrojů - u standardních CD přehrávačů nižších kategorií by mohla jemnost a sametovost VDH The Mainsserver jen prospět.
POZNÁMKA:
Tento článek je součástí velkého testu síťových kabelů POWER UP! - v n2m naleznete další informace, seznam nahrávek i testovacího zařízení.
Kontakt: High-End Audio Studio, Belgická 4, Praha, tel. +420 224 256 844
© Copyright - obrazový materiál i text: Audiodrom
