" Vůbec nic nenasvědčovalo tomu, že bych měl od Atohm očekávat nějaký extra zvuk - přesto je vzhledem ke své ceně ZEF něco jako zvuková bomba..."
The review is available in English 
Čistý jako padlý sníh…
Tento článek je součástí velkého testu reproduktorových kabelů Společenství hadů: Reprokabely nižší a střední třídy, který doporučujeme přečíst pro pochopení všech souvislostí, pokud jste tak už neučinili.
Atohm
Atohm je značka, která nás zdraví ze slunné Francie, a za níž stojí konstruktér Thierry Comté. Atohm je firma především reproduktorová, sbírající jedno ocenění za druhým s modelovou řadou Sirocco a povedenými stojanovými monitory GT 1.0, a také jedna z mála, která si vyrábí svoje vlastní měniče pod značkou Welcohm. Thierry Comté není v highendu žádným nováčkem, v devadesátých letech se podílel na vývoji reproduktorů pro francouzský Triangle a je dvorním dodavatelem komponentů pro značku Waterfall (asi jste už někde zahlédli jejich skleněné ozvučnice). K vnitřnímu prodrátování soustav používá Atohm vlastní vodiče, takže je přirozené, že stejné vodiče vyzkoušel i jako prodloužení cesty signálu od reproterminálů až po zesilovač – voila - ZEF byl na světě!
Technologie
Základem konstrukce Atohm ZEF je trojice centrálních vodičů z monokrystalické OCC mědi, obklopených svazkem 200 stříbřených UC-OFC drátků, takže ve výsledku jde o jakési silnější lanko, uzavřené v teflonovém dielektriku. Svrchní ochranná vrstva je z bílého měkčeného PVC, stejně jako můstek mezi oběma vodiči.
Použití
Podíváme-li se na Atohm ZEF ze tří metrů, řeknete si hmm, obyčejná tlustá bílá dvojlinka. Když se přiblížíte a vezmete jej do ruky, řeknete si hmm, obyčejná tlustá bílá dvojlinka. Asi takto by se dal nejlépe vystihnout dojem, jakým na mě ZEF při prvním seznámení zapůsobil, či spíše nezapůsobil. Není na něm vskutku nic zvláštního, protože to v podstatě je tlustá bílá dvojlinka, přesněji řečeno sněhobílá. Díky velmi ohebné PVC izolaci se s nim bezvadně manipuluje - svou geometrií tvoří předěl mezi kabely kruhového průřezu a stužkami Nordost, takže jej velmi snadno zatočíte (a to v rádiusu pouhých 20mm) a prosmýknete třeba i mezi nožičkami komponentu nebo za podlahovými lištami. Atohm vyzbrojuje ZEF vlastními šroubovacími banánky WT-LMB, které drží v přípojných místech spolehlivě, jen mají poměrně volný závit vnějšího pouzdra a tak se mi několikrát stalo, že mi jehly z vnitřku tělesa banánku při přenášení vypadly. Prostě vůbec nic nenasvědčuje tomu, že bych měl očekávat nějaký extra zvuk. Přesto je vzhledem ke své ceně Atohm ZEF něco jako zvuková bomba.
Zvuk
Začneme-li floydovskou Young Lust, překvapilo mne, jak dobře si ZEF poradil s jejím basovým spodkem. Remaster Mobile Fidelity je na spodních oktávách poměrně těžký a na mnoha aparaturách spíše problematický, kabely z toho nevyjímaje. Většinou to končí jakýmsi rozplizlým basováním, které spíše při poslechu otravuje, než baví, v lepším případě je bas neutrálně na pozadí. Atohm si poradil s basovou linkou velmi dobře, dokázal ji ukrotit a vtisknout správnou míru prokreslení bez toho, aby sklouzl do laciného nízkofrekvenčního exhibicionismu. Kopák vystupoval s teplým dusotem a výbornou dynamikou, podporovanou dobrým timingem a tahem na branku, takže posluchač nic neztrácí z energie v rockových peckách typu Young Lust nebo Devil´s Party.
Na intimněji nahraném materiálu se ukazuje, že ZEF je laděn lehounce ve prospěch okrajů pásma, takže je pro ucho velmi vděčným partnerem a dokáže oživit reprodukci sestav v prakticky jakékoli kategorii – je to jako by člověk malinko ťuknul do korekcí na zesilovači a otevřel výšky stříbrné jiskrnosti a basy posunul o pár schodů hlouběji do sklepa. Při porovnání s referenčním Krautwire Fractal ZEF neobstojí, ale to je v pořádku – on totiž nemusí, je skoro 15x levnější! Dobrá zpráva je, že ono naladění směrem k okrajům je dáno opravdu spíše vytažením hraničních oktáv, než potlačením středů. V důsledku tak nejsme o informačně nejbohatší a nejdůležitější pásmo ochuzeni – například piano v In The Wee Small Hours of The Morning Barbry Streisand bylo nádherně znělé, s čistým a dynamickým základem, bez jakýchkoli známek přiškrcení, syntetiky nebo komprimace, svěží jako jarní vítr.
Nelze než pochválit prostor, který Atohm ZEF umí na jedničku – zejména v levopravé rovině se rozprostírá do realistické šířky, kde je potřeba, tam vycestuje i vně spojnice reproduktorů, a jednotlivé hudební děje na sebe navazují spojitě s přirozenou mírou separace. Předozadní směr je rovněž bezproblémový, oproti referenčnímu Krautwire Fractal je hloubka více posunutá směrem k reproduktorům a prostor nemá tolik ´slupek´, stále však jde o poměrně vyspělý způsob prezentace.
Celkovým vyzněním pluje Atohm ZEF na vlnách pohodové, za uši netahající a muzikální ´neutrality´s mírně zdůrazněným detailem, což svědčí nejen akustické kytaře Johnnyho Cashe, kde byl v Hurt slyšet i korpus rozechvělý rezonancí struny, ale i jeho hlasu, kde jsem si mohl vychutnat výbornou artikulaci bez zdůrazněných ´f´, ´s´a ´š´, což bylo velmi osvěžující. Překvapivá performance v rámci levných reprokabelů jej jednoznačně staví na špičku jakéhokoli nákupního seznamu – vřele doporučujeme.
Další kabely v testu:
VAN DEN HUL The Revolution Hybrid
Seznam nahrávek, pomocí kterých se (především) porovnávalo a výčet zařízení, na kterých se (především) testovalo, najdete v pilotním článku Společenství hadů: Reprokabely nižší a střední třídy.
Kontakt: Nisel SK, Bratislava, tel. +421 905 203 078
© Copyright - obrazový materiál i text: Audiodrom
