"Ke cti mu budiž, že hrál poměrně otevřeným a expresívním zvukem, který svou živostí dokázal vynahradit některé jeho nedostatky..."
The review is available in English 
Ve stylu indigo…
Tento článek je součástí velkého testu reproduktorových kabelů Společenství hadů: Reprokabely nižší a střední třídy, který doporučujeme přečíst pro pochopení všech souvislostí, pokud jste tak už neučinili.
Proson
Proson je firma původně reproduktorová, stavějící na zavedeném scénáři: návrh a vývoj probíhá doma ve Švédsku, výroba je outsourcovaná. V katalogu najdeme nejen reprosoustavy, ale i zesilovače a další audio komponenty, a pochopitelně i reprokabely – vlastně jen jeden hotový set v několika délkách, dodávaný jako kus, a potom i metráž na cívce. Najdete jej pod označením SSC (z anglického Super Speaker Cable) nebo P-217A.
Technologie
Proson používá jako vodič měděná lanka v polymerovém dielektriku, vnější obal tvoří dvě vrstvy PVC a nylonový oplet.
Použití
Podobně jako velká část ostatních kabelů v našem skupinovém testu je i Proson P-217A směrový. Dostanete jej balený po kuse, takže pro pár reprosoustav budete potřebovat dvě krabice. A nejsou to krabice ledajaké, ale velice vážně se tvářící kartonové výklopné boxy, hezky vypolstrované, takže se v nich kabely mají jako v bavlnce. Připravte se na to, že s Prosonem pořídíte za reproduktory pořádnou masu drátu, protože jde o kabel poměrně silný a těžký (má přibližně 16-milimetrový průřez) a kromě několika posledních centimetrů také poměrně neohebný (pěticentimetrový rádius jej řadí k nejneohebnějším v testu). Akceptujeme-li tyto dvě zásadní mechanické vlastnosti, budeme odměněni pohledem na krásně provedený oplet, který přechází z tmavé indigo modři až do černé, a který je ukončený vysoce lesklou černou smršťovačkou a pozlacenými ´krokodýlími´banánky, se kterými se velmi pohodlně pracuje. Apropo, není to tak dlouho, co byl tento způsob zakončení zcela unikátní a vymykal se zažitému stereotypu banánek-vidlice, každopádně se výrobci rychle adaptovali - není divu, protože jde o řešení výrobně jednodušší, materiálově nenáročnější a tudíž i levnější. Také se s takto ukončenými kabely mnohem lépe pracuje, za předpokladu, že jsou dodrženy tolerance a pružina má dostatečnou sílu, aby přilnula k vnitřku reproduktorových terminálů maximální plochou a neunavila se.
Zvuk
Proson P-217A patří spolu s Xindak SC-01 k nejlevnějším kabelům v našem testu. Čerstvě vybalený z krabice (pardon, z krabic) toho moc neukázal a prezentoval se lehce zabarveným zvukem se syntetickou pachutí na výškách, nulovými vnitřním rozlišením a setrvačně pomalým basem. Naštěstí je tu procedura zvaná zahořování a naštěstí máme zařízení jako Blue Horizon Proburn, takže šup tam s ním a povařit pár dní. Po absolvování této iniciační kůry se ukázalo, že Proson je na stav nerozehranosti poměrně náchylný a jeho projev je potřeba posuzovat v delším časovém úseku. Toto tvrzení se dá zobecnit pro většinu kabelů, ale některé, jako je třeba Cardas, Krautwire nebo právě Proson, jsou prostě citlivější.
Po vyjmutí z Proburn kondicionéru a půldenním hraní se věci měly následovně: horní konec frekvenční charakteristiky se zjemnil a zklidnil, eliminovalo se občasné nepříjemné zasykávání, a co je nejdůležitější, vymizel onen syntetický opar. Proměn doznal i bas, který se prezentoval mnohem konkrétněji a dodal muzice lépe zaintegrovaný fundament. Ke cti mu budiž i to, že hrál poměrně otevřeným a expresívním zvukem, který svou živostí dokázal vynahradit některé přetrvávající nedostatky, jako svázanější dynamika a v předozadním směru komprimovanější prostor. Působil také upřímněji a transparentněji, než o něco dražší Sharkwire Musical No.2. V přibližně stejné cenové hladině je jeho nejvážnějším konkurentem Xindak SC-01, který z čistě zvukového hlediska Proson předčí, i když si dokážu představit dilema případného zájemce, neboť Proson je přeci jen vzhledově atraktivnější a oči sluch často při nákupu ovlivňuj
Proson P-217A bych bez problémů doporučil těm, v jejichž hudební knihovně převládá rocková muzika, která má přes tento kabel potřebný drajv a šťávu, což při koupi kroucené dvoulinky z elektromarketu budete postrádat. Třeba řízná Devil´s Party od INXS se přes Proson poslouchala opravdu skvěle. Má-li doma člověk čerstvě vybalenou hifi sestavu a nechce hned utratit další desítky tisíc za kabely, dá se Prosonem v klidu začít – časem se rozkoukáte po trhu a posunete se dál.
Další kabely v testu:
VAN DEN HUL The Revolution Hybrid
Seznam nahrávek, pomocí kterých se (především) porovnávalo a výčet zařízení, na kterých se (především) testovalo, najdete v pilotním článku Společenství hadů: Reprokabely nižší a střední třídy.
Kontakt: Hifi studio MeLissa, Brno, tel. +420 777 041 313
© Copyright - obrazový materiál i text: Audiodrom
