" Rocket 33 hraje především velmi přirozeně, hladce a nenásilně. Nenutí posluchače k ostražitosti a nenabádá jej, aby lovil detaily, ale spíše ho vede k poslechu muziky..."
The review is available in English 
Impresionismus v praxi…
Tento článek je součástí velkého testu reproduktorových kabelů Společenství hadů: Reprokabely nižší a střední třídy, který doporučujeme přečíst pro pochopení všech souvislostí, pokud jste tak už neučinili.
Audioquest
Zakladatel Audioquestu William E. Low je stále v čele firmy a jeho jméno nese vlajková loď Audioquest WEL Signature. Během třiceti let se mu povedlo vybudovat kabelové impérium, které je pravděpodobně největší svého druhu co se hifi a highend aplikací týká, podobně jako Monster Cable ovládl světový komerční trh.
Katalog Audioquest je velmi obsáhlý a hlavně značně dynamický – se železnou pravidelností se všechny řady obměňují, přizpůsobují a rozrůstají a firma je tak v jakési neustálé evoluci. Narazíte-li na kabely, pojmenované po drahokamech, pohořích, řekách, stromech nebo hadech, vězte, že jde o Audioquest.
Technologie
Rocket 33 používá v jednom kabelu 2 trojice měděných LGC vodičů s pevným průřezem s dlouhými krystaly, které jsou podle Audioquest méně náchylné k oxidaci a vykazují méně přechodových jevů. Specialistou Audioquest je, že jednotlivé vodiče zkroucené ve zmíněných dvou trojicích mají různé průřezy a jejich povrch je vyleštěn. Důvodem je fakt, že každý materiál a průřez má své specifické vlastnosti a zvukovou signaturu, a Rocket 33 by touto variabilitou měl problém obejít. Otázkou zůstává, do jaké míry je to efektivní, protože se nám zde tím pádem sčítají či odečítají vlastnosti jednotlivých průřezů – to ale ukáže ucho. A další zajímavostí je, že + a – trojice jsou vzájemně odděleny vnější PVC izolací, takže je možné je od sebe odseparovat a Rocket 33 použít pro bi-wiring, kdy na basovou sekci napojíte dráty s větším průřezem a na výškovou ty zbývající.
Audioquest s kabelem dodává i hadřík napuštěný speciální chmikálií, pomocí kterého lze snadno odstranit stopy oxidace z povrchu konektorů. Firma doporučuje tuto údržbu provést 2-3x do roka. Je však pravdou, že oxidy střibra jsou (narozdíl od oxdidů mědi) plně vodivé, takže to má efekt spíše kosmetický. Výbornou zprávou je, že Audioquest konektory u Rocket 33 nepájí, ale lisuje na vodiče zastudena.
Použití
Audioquest Rocket 33 má netradiční a mým očím poměrně atraktivní vzhled – vypadá jako hodně silná dvojlinka karbonové barvy, po jejíž celé délce probíhají červené proužky. Tím se už na první pohled vymykal běžné audio konfekci a přitahoval pohledy návštěv. Pozitivum ploché geometrie vodiče je i to, že se Rocket 33 dá i velmi dobře zatočit (rádius cca 30mm) a dostanete se s ním prakticky kamkoli, což je velmi často výrobci opomíjeno (už jsem měl doma i jeden nejmenovaný highendový drát, který jsem prostě do sestavy nedostal a musel jsem rozebrat přístroje od sebe, abych jej vůbec mohl poslechnout).
Řemeslné zpracování je perfektní a Audioquest si to může při velkých sériích dovolit. Rocket 33 byl zakončen stříbrnými krokodýlími banánky (pružinami), které byly na straně zesilovače označeny nápisem AMP END.
Zvuk
Popravdě řečeno nás Audioquest hodně překvapil a v základní kategorii patřil ke kabelům, které se projevovaly hodně vyspěle. Když jsem měl na jaře možnost hovořit s Joe Harleyem, vice-prezidentem firmy, neustále zdůrazňoval, že filozofií Audioquest je co nejméně škodit hudbě, tedy pokud možno ponechat hudební signál při přenosu netknutý. I když by se dalo polemizovat o tom, že se to právě AQ beze zbytku daří, musím nechat, že už v rámci základní cenové hladiny odvedli s Rocket 33 kus dobré práce.
Rocket 33 hraje především velmi přirozeně, hladce a nenásilně. Nenutí posluchače k ostražitosti a nenabádá jej, aby lovil detaily, ale spíše ho vede k poslechu muziky. Když se vám zachce, ostražití být klidně můžete, protože ty detaily tam jsou, nicméně nejsou prvoplánově vytažené a prezentace na nich nestojí. Audioquest byl rovněž jeden ze dvou tří kabelů v první skupině, který zvládal barevnost nástrojů – třeba španělská kytara George Bensona zněla opravdu jako španělská kytara, tedy korpus, hmatník, objem, nikoli jen struny natažené na krku bez těla. Podobně i u trubky jsem se dostal tembrálně hodně blízko k tomu, jak zní nástroj v reálu. Rocket 33 není kabel suše prezentující, ale jeho koloristika mi připomíná třeba Cardas. Podvědomě mi něco říká, že tam tím pádem Audioquest dává cosi ze sebe, ale uši na to totálně kašlou a předou blahem.
Relaxující a analogový zvuk AQ rozhodně nejde proti detailu, který je na úrovni nejlepších kabelů v testu, jen není tolik tlačen dopředu. Rocket 33 staví na středech a tak nepřekvapí, že hlas Barbry Streisand má výjimečnou sytost a barvu, kterou normálně najdeme až u kousků mnohonásobně dražších. Sólové piano v In The Wee Small Hours of The Morning před třetí minutou tracku rezonuje s nádhernou plností a harmonií, a kytara Johnnyho Cashe je nesmírně melancholická, zpěvákův vokál naléhavý a emocionálně nabitý. Přidejte si k tomu naprosto uvěřitelný a realisticky vystavěný prostor zdá se, že tu máme naprosto ideální kabel, což?
Bylo by to pěkné, ale je tu jeden menší ledovec, a tím je bas. Tonálně i objemově je přítomen ve správném množství a se správnou vahou, chybí mu však lepší definice. Přál bych si, aby byl konturovanější a pevnější, což by v důsledku katapultovalo Rocket 33 hodně vysoko. Dobré je, že bas působí decentně a nevystrkuje růžky, takže celkový dojem zůstává pořád výborný. Audioquest Rocket 33 je prostě skvělý kabel za skvělou cenu.
Další kabely v testu:
VAN DEN HUL The Revolution Hybrid
Seznam nahrávek, pomocí kterých se (především) porovnávalo a výčet zařízení, na kterých se (především) testovalo, najdete v pilotním článku Společenství hadů: Reprokabely nižší a střední třídy.
Kontakt: Eurostar Ostrava, Dobřejovice u Prahy, tel. + 420 323 606 877
© Copyright - obrazový materiál i text: Audiodrom
