"Mikrodetaily a jemnůstky se sice v hudbě objeví až po důkladném delším zahoření (a totéž se týká i přesnosti basové artikulace), ale jakmile je zahořeno, nezůstane nic z toho, co je na disku, ukryto..."
Něco, co jste nečekali…
V dánském Dynaudiu se příliš nespěchá. Tempo uvádění novinek na trh je, velmi mírně řečeno, pozvolné a je velkým svátkem, když se v jejich katalogu objeví něco nového. Poslední takovou novinkou je letošní obměna nižší řady a uvedení modelů Excite. Škoda - těšil jsem se, že i ve stěžejních kategoriích Contour a Confidence se dočkáme něčeho zásadnějšího. Ale jak už bylo řečeno, Dynaudio nikam nespěchá, nemá proč…
Je jen velmi málo výrobců reproduktorů, jejichž produkty sklízejí tak trvalý a nadšený ohlas hledačů dobrého zvuku. Za ta léta, co firma existuje, a je to už více než 30 let, snad nedala na trh produkt, který by dostal špatné ohodnocení v odborném tisku. Postupným a vytrvalým vylepšováním (vzpomeňme například legendárních monitorů Contour 1.3, které se na přelomu tisíciletí propracovaly přes modifikaci MkII až do verze Contour MkII SE) tak Dynaudio tlačí technické limity reprodukčního zařízení pořád dál a dál.
Proč je mít…
Které studiové monitory najdete v nahrávacích studiích BBC? Jakými systémy jsou ozvučovány nejvyšší řady švédského Volva? Čí měniče naleznete ve valné většině nejlepších soustav této planety? Které reproduktory si můžete vzít bez obav na pustý ostrov a nikdy nebudete zklamáni? Dynaudio je naprostou sázkou na jistotu v dnešním nejistém světě - máte-li solidní zesilovač (více wattů a dobrá stabilita podmínkou), není šance, že by nezahrály (samozřejmě pokud je na pustém ostrově elektrický proud).
Dnes představované Contour S 1.4 nejsou novinkou - díky pomalému vývojovému tempu tu s námi ale ještě nějakou dobu bezpochyby zůstanou. S 1.4 nejsou ani to nejlepší, co v katalogu Dynaudio najdeme - představují ale jakousi zlatou střední cestu, která je na horním konci ohraničena nekompromisními Evidence a na dolním snadno přístupnými modely Audience. Nicméně Dynaudio S 1.4 mají oproti zmíněným jednu velkou výhodu: na rozdíl od Evidence jsou zaplatitelné a na rozdíl od Audience posunují kvalitu reprodukovaného zvuku o značný kus dopředu.
Proč jen tam je ta divná deska…
Nejvýraznějším a současně nejspornějším prvkem S 1.4 je vzhled ozvučnice, konkrétně 5mm ocelová deska, která je přes antirezonanční tlumicí vrstvu našroubována na čelní stěnu kabinetu. Přes nesporné výhody tohoto sendviče, jako je boj proti rezonancím, omezení zpětných odrazů a vytvoření lepších podmínek pro účinný rozptyl tepla směrem od měničů, je deska detailem velmi výrazným a značně vybočujícím z běžně zaužívané představy o tom, jak by měly reproduktorové soustavy vypadat. Přiznám se bez mučení, stříbřitý kovový plát se mi nelíbí, nenávidím ho, nelíbí se mi zejména jeho zkosení směrem dolů - kéž by konstruktéři alespoň zachovali pravoúhlý tvar. Nepomůže magneticky přichycená tkaninová mřížka, protože ta kopíruje tvar zkosené desky. Celkovému dojmu nepomohou ani stojany, které jsou spíše funkční (a to velmi), než příjemné na pohled. Toto jsou ale tvrzení hodně subjektivní a je pravděpodobné, že technopuristé naopak zajásají, takže na mě nedejte a odvážně S 1.4 omrkněte na vlastní oči.
Jinak je kabinet příkladně rigidní, neznělý, perfektně řemeslně zpracovaný a kvalitně odýhován. Dnes moderní javor a la IKEA reproduktorům kupodivu velmi sluší a podtrhuje technicistní design. Budete-li chtít dýhu exotičtější, výběr je poměrně velký, ale budete si muset něco připlatit (firma dokonce nabízí odýhování čímkoli si jen řeknete, pakliže jste ochotni obětovat cca 20 tisíc navíc).
I když jsem skříně rozmontovány neměl, díky hmotnosti předpokládám, že Dynaudio nijak nevybočilo ze svého antivirezonančního zvyku polepovat vnitřní stěny ozvučnice bitumenovými pláty - 12kg při rozměrech 188x400x340mm je docela dost i když započítáme těžký středobasový měnič. Naprosto antivibračně fungují i WBT terminály, které jsou zapuštěny zezadu přímo do spodní desky ozvučnice, a které umožní připojení čehokoli, co není bi-wiring.
Proč kupovat měniče, když vlastní jsou nejlepší…
Nebylo by to Dynaudio, kdybychom v Contour S 1.4 našli reproduktory jiné než vlastní výroby. Zde konkrétně nová verze osvědčeného Esotecu, zapuštěného prostřednictvím hliníkového subšasi do mnou nenáviděné kovové desky. Kalotka měniče je opět hedvábná a firma si od modifikace slibuje zlepšení linearity a odstranění parazitních kmitů membrány. Středobasový reproduktor je Dynaudio klasika - 13cm polymerová membrána má ve svém středu uchycenu tradiční kmitací cívku s nezvykle velkým průměrem 75mm, která se stala poznávacím znamením této značky, a s neodymovým magnetem uvnitř.
Citlivost soustav není nikterak překvapující (86dB), ale při nominální impedanci 4 ohmy je potřeba spojit Contour S 1.4 s dostatečně dimenzovaným zesilovačem. Na rozdíl od některých kolegů si nemyslím, že je potřeba používat výkony několika megawattů (tato pověra o Dynaudio je hojně šířena), ale je rovněž pravdou, že se slabým, nestabilním zesilovačem, ztrácejí soustavy své kouzlo. Výrobce na to jde jednoduše - pro malé místnosti (a tedy nižší hlasitosti) doporučuje minimální zesilovací výkon 30W a pro středně velké a velké prostory 80W a výše. Zhruba se tím dá řídit. Máte-li k dispozici kvalitní zesilovač alespoň 2x50W, můžete, myslím, zůstat v běžných poslechových místnostech naprosto v klidu. Sestava předzesilovače a koncového zesilovače Audio Research SP17 a SD135 tyto požadavky splňovala beze zbytku. A protože jsou Contour S 1.4 ideálním nástrojem k testování ostatních komponentů, vystřídalo se s nimi v tandemu více CD přehrávačů, z nichž nejlépe seděl nový Marantz S-11S2, připojený kabelem Nordost Valhalla. Stejnou značku měla i kabeláž reproduktorová.
Proč je potřeba dávat pozor…
Souhlasím na tomto místě s L. Vlkem, který popsal způsob, jakým se Contour S 1.4 chovají vůči basům. Ony totiž nezanechávají na zvuku vůbec žádnou vlastní signaturu (a pokud ano, je to věc stěží postřehnutelná). Když jsou basy nekonkrétní, rozjásané, uslyšíte to. Když jsou přesně zaříznuté, brilantní, znějí přesně tak. A když je nahrávka přitlumeně „suchá“, Dynaudia znějí suše. Takže neviňte reprosoustavy a k prodejci do poslechové místnosti si vezměte pokud možno co nejpestřejší škálu disků. Například basová linka na Give It Away (Red Hot Chilli Peppers, Blood Sugar Sex Magik, Warner 2-26681) je naprosto senzační funky záležitostí, která vám v podání Contour S 1.4 utrhá knoflíky u košile. Tatáž deska v reedici (Rhino 9362442312) už tak povedená není a Dynaudia vám nechají rozdíly v obou edicích bez servítků znát. Analytičnost a neutralitu těchto dánských reprosoustav oceníte i při testování takových částí reprodukčního řetězce jako jsou různé pasivní i aktivní síťové filtry - veškeré změny a nuance při jejich přepojování jsou pozorovatelné jako pod mikroskopem. Například jeden nejmenovaný filtr (začíná na „B“) zvuk totálně zabil, zatímco amatérská konstrukce s oddělovacím trafem získala kladné body.
I na výškách si není na co stěžovat. Mikrodetaily a jemnůstky se sice v hudbě objeví až po důkladném delším zahoření (a totéž se týká i přesnosti basové artikulace), ale jakmile je zahořeno, nezůstane nic z toho, co je na disku, ukryto. Jasný hlas fanfár (Sinfonietta Leoše Janáčka), sólové housle (Danse Macabre Saint-Saense) nebo plasticita prostého lidského hlasu (testovací disk Chesky) jsou podány věrně, téměř realisticky, a nic zásadního nelze těmto reprosoustavám vytknout. Něco však přece jen.
Contour S 1.4 předává posluchači velké množství informací, někdy možná až příliš velké. V celkové transparenci a preciznosti přednesu je ukryt malý zárodek přespřílišné detailnosti - v tomto ohledu mohou znít méně rozlišující soustavy příjemněji a je třeba dobře párovat. Nordost Valhalla je kabel bezesporu kvalitní a Dynaudiím seděl. Měl jsem možnost slyšet S 1.4 i na stříbrných Kimberech spojených s Brystonem a tady bych byl opatrnější. I když Kimber Bi-Focal je bezesporu skvělý reprokabel a zesilovače Bryston skvělé zesilovače, střetly se zde komponenty s podobným laděním, tedy mírným zdůrazněním horní části spektra, což vyústilo v jako břitva precizní zvukový obraz s naprosto bezkonkurenčním bodově přesným zobrazením prostoru, nicméně výsledný zvuk měl daleko do poslechu hudby - tato sestava by byla spíše určena k práci zvukového technika, nebylo možné u ní relaxovat. Alespoň pro moje uši. Ale protože rozhodují uši vaše, nenechte si do toho mluvit od nějakého recenzenta, že…
Proč jsou nejlepší ve své kategorii…
Kdybych to měl shrnout, jsou tato Dynaudia povedené kousky. Jsou povedené jak v kontextu firemním (kde hrají ještě lépe než předchozí model), tak v měřítku všeobecném, překračující rámec dané kategorie (až na tu nešťastnou přední desku, ale to už jsme probrali - kdyby tam nebyla, možná bych si je koupil). Je sympatické, že díky příznivému kurzu české koruny, je i cena Contour S 1.4 stále příznivější poklesla tak o krásných deset tisíc na dnešních 65 tisíc korun. Ušetřené peníze ale nedoporučuji utratit za zbytečnosti, jako je například jídlo, ale investovat do kvalitních komponentů a kabeláže. Jen tak budete mít jistotu, že dostanete ze svých miláčků maximum. V dané cenové kategorii patří Dynaudio Contour S 1.4 k naprosté špičce a hravě obstojí i v porovnání s některými soustavami v ceně dvojnásobné. A nenechte se zmýlit tím, že patří na stojan - v přímém duelu bez problému „odstřelí“ většinu plnohodnotných podlahových soustav.
Uzavřeme tím, čím jsme začali: Dánové jsou pomalí. A dodáme: díky bohu, alespoň máme možnost se těšit z těchto povedených reproduktorů co nejdéle.
Kontakt: Audiostudio s.r.o., Olomouc, tel. +420 608 752 475
© Copyright - Audiodrom
