"Cambridge Audio Azur 840A V2 se povedl. Oproti svému předchůdci došlo k výraznému vylepšení. Nejde zde jen o modifikaci, ale máme v rukou zvukově prakticky diametrálně odlišný přístroj..."
Chytrá investice…
Ajeje…tak jsem si nemyslel, že budu někdy psát recenzi na některou z azurových mašinek, ale časy se mění a názory též. I když předešlé přístroje vzbudily mezi přívrženci dobrého zvuku nemalý rozruch, příliš mne nezaujaly a jejich zvukové kvality zůstaly navzdory ocenění EISA pouze v kategorii „dobrý“. V Cambridge Audio (která mimochodem nesídlí v Cambridgi ale v Londýně) se ale hodně snaží, a tak tu máme profil přístroje povedeného, a to tak, že velmi.
Tentokrát začneme neobvykle, a to cenou, která se prakticky nezměnila a pohybuje se okolo 35 tisíc korun českých. Nacházíme se tedy v poměrně hustě obsazené nižší střední třídě, kde se už dá za velmi přijatelný peníz pořídit při troše hledání přístroj pro náročnějšího hifistu, který může zaťukat i na high-endová vrátka (jak jste si už stihli určitě všimnout a bude to opakováno stále dokola, výborný zvuk nemusí být vždy o penězích a zaplacené statisíce v žádném případě nejsou garancí dosažení zvukové nírvány).
Mám za to, že původní verze Azur 840A již byla v odborných kruzích důkladně proprána ze všech stran, proto se soustředím spíše na popis toho, co je nového a hlavně toho, jak to hraje.
Předimenzované toroidy a nově i XLR…
Základem nového Azur 840A V2 je opět Class XD technologie, oslavovaná v předchozím modelu. Populárně řečeno, koncept třídy XD zajišťuje hladký přechod mezi třídou A a třídou B, přičemž v první z nich zesilovač reálně pracuje pouze ve velmi nízkých hladinách zesílení v řádech několika wattů a potom přechází do třídy B. Technici Cambridge Audio tak obcházejí z hlediska zkreslení problematický Class AB. Nejsem odborník na zapojení zesilovačů, takže se spokojím s konstatováním, že to funguje, soudě nejen podle značné dávky tepla, které zesilovač vyzařuje i v klidovém stavu, ale hlavně podle toho co ukazuje po hudební stránce. Technologie XD by ve verzi V2 měla být ještě o něco dotaženější než ve verzi původní.
Podobně jako u staršího bratříčka i zde najdeme štědře dimenzovaný a stíněný toroidní transformátor (120W do 8?, repektive 200W do 4 ?), který je ještě podpořen samostatným toroidem pro předzesilovací stupeň. Toto není v dané kategorii zdaleka samozřejmé a je to pravděpodobně jeden z důvodů, proč Cambridge Audio sbírá vavříny.
Další zásadnější změnou je přepracovaná výstupní část, kde je každý kanál včetně XD obvodu osazen dvěma páry výkonných tranzistorů, stejně jako vstupní část, kde se pozornost konstruktérů soustředila na symetrický XLR vstup (vypínatelný na zadním panelu). Azur 840A V2 lze i po připojení odpovídajícího koncového stupně používat jako samostatný předzesilovač, což může být vzhledem k ovládacímu komfortu poměrně zajímavé.
Mikroprocesor a cvakající relátka…
Ovládání je řízeno v digitální doméně mikroprocesorem a stav zesilovače je průběžně indikován na monochromatickém displeji. Kromě značné flexibility v nastavení (můžete si například pojmenovat jednotlivé vstupy, hlasitost řídit v 1dB krocích pro každý vstup zvlášť a mikroprocesorem řízená jednotka poskytne i značnou dávku ochrany proti pazvukům a událostem vedoucím k přetížení), je zde i jedna nevýhoda, která je nepříjemná zvláště při tichém nočním poslechu - při každém pohybu atenuátoru jasně slyšíte přepínání relátek, což může být obtěžující. Další výtku bych směřoval k existenci korekcí, bez kterých bych se dokázal obejít, i když je lze vyřadit z funkce tlačítkem Direct. Ale to už jsou 3 naprosto zbytečné čudlíky.
Jinak je celé provedení prakticky shodné s Cambridge Audio Azur 840A - tedy stejné bytelné šasi s masivním hliníkovým čelním panelem a hmotností 15kg hodnou respektu. Řemeslné provedení je výborné. Dokonalosti high-endu sice nedosahuje, ale vzhledem k ceně jde o jeden z nejlépe provedených přístrojů na trhu.
Bratr proti bratru…
Azur 840A V2 bez problémů přilnul k systému skládajícímu se s výborných Dynaudio Confidence C1 a CD přehrávače NAD M5. Pro porovnání sloužil kromě 840A první generace i NAD M3. Od CD do zesilovače vedl signál brutálně dobrý Nordost Valhalla a od zesilovače do reprosoustav pro změnu neskutečně vynikajicí Nordost Valhalla (kdo teď uhodne, jak se jmenují dle našeho názoru jedny z nejlepších kabelů bez ohledu na cenu, získává pochvalu audiodromu).
Starší bratr (čti Cambridge Audio Azur 840A) byl dobrý v tom, že ve své třídě přinesl zřídka vídanou transparentnost a smysl pro detail. Toto jsou atributy, které jsou vlastní i bratru mladšímu (čti Cambridge Audio Azur 840A V2). To je dobrá zpráva, neboť by bylo škoda o tyto vysoce ceněné vlastnosti přijít. I zde tedy máme možnost se kochat přehledným zvukovým projevem s velmi dobrým rozlišením. Zesilovač nezprostředkovává hutný zvuk, celkový hudební obraz je spíše lehčí, což bezesporu dále přispívá přehlednosti dění v nahrávce. Mikrodynamika je výborná, v hudbě není nic maskováno a zvukové informace jsou prezentovány s grácií a šarmem.
Zaměříme-li se na jednotlivá kmitočtová pásma je jasné, že i zde odvedli návrháři dobrou práci. Výšky mají potřebnou kontrolu a jsou čisté, středové pásmo neutrální a i bas je zastoupen ve správném poměru. Když bylo řečeno, že zvukově je Azur „lehčí“, nebylo tím myšleno, že by nedokázal zahrát hluboký bas. Ten tu je, jen je držen pěkně pod kontrolou a působí přesně a rychle, oproštěn od rozmazání a zdůraznění, které některé jiné zesilovače činí na první poslech v nízkých kmitočtech atraktivnější.
Porovnáním obou bratrů zjistíte, že rozdíl mezi nimi není ani v jednom z výše uvedeného zásadní i když nuance zde existují a hovoří jasně ve prospěch mladšího.
Takže jde jen o nutný upgrade ve firemní linii, prostě jen aby se neřeklo? Omyl! Existuje ještě jeden parametr, který v audiodromu máme nesmírně rádi, vysoce si ho ceníme a hodně upřednostňujeme před ostatními. Tím parametrem je prostor. Mladší bratr v tomto ohledu utekl staršímu hodně daleko a ten může jen hodit ručník do ringu.
Původní Azur nehrál špatně, ale co se týká zaostření prostorové scény, její šířky a hloubky a vůbec její celé (ne)existence, tam příliš neexceloval. To byl také důvod, proč mne příliš nezaujal a zůstal v ústraní. Prostor se zde odehrával víceméně v rovině mezi reprosoustavami a působil ploše a nezáživně. Mladší bratr nejenže nemá v tomto ohledu problémy, ale hravě strčí do kapsy i většinu konkurence v obdobné cenové kategorii. Při přepnutí se scéna výrazně rozšíří a zpřesní, lokalizace hudebníků big bandu již není trýznivá práce ale hra, která baví. A co víc, i do hloubky se otevře hluboký průhled, zobrazovaný prostor nabude trojdimenzionální kvality a stěny poslechové místnosti jsou nekompromisně odsunuty. Dobrá věc je, že tyto atributy zůstávají (pravděpodobně díky XD technologii) zachovány i při nízkých poslechových hlasitostech.
Highly recommended…
Cambridge Audio Azur 840A V2 se povedl. Oproti svému předchůdci došlo k výraznému vylepšení. Nejde zde jen o modifikaci, ale máme v rukou zvukově prakticky diametrálně odlišný přístroj. V porovnání s povedenými drahými kolegy (NAD M3) jsou slyšet omezení vyplývající s dané cenové kategorie, ale proto existují kategorie a my s tím nic nenaděláme. Z investovaných finančních prostředků vytěžili v Cambridge Audio maximum a pokud utratíte 35 tisíc za nový Azur 840A V2, nebudou to špatně investované peníze.
Kontakt: Excelia HiFi, Chrudim, tel. +420 724 00 77 44
© Copyright - obrazový materiál i text: Audiodrom
