"Nenašel jsem ani náznak tranzistorového chladu, digitálního jasu nebo konejšivého tepla lamp - svět Bel Canto byl obydlen tím, co bych nazval hedvábnou průzračností a sladkou čistotou..."
The review is available in English 
Highend. Tečka.
´Poslechni si TOTO,´řekl PW a vrazil mi na zadni sedadlo auta 3 nevelké černé kufříky, ´určitě se Ti to bude zamlouvat!´Krabice nebyly nijak těžké a jejich štítky hlásaly Bel Canto M300 mono audio amplifier, potažmo Bel Canto PRe 3 preamplifier. Ještě přes stažené okénko jsem slyšel ´…a budu je potřebovat zpátky za 2 týdny.´ Tak takhle nějak to začalo. Předznamenám, že se mi zesilovače v daném termínu vrátit nepodařilo.
Jméno Bel Canto (´v italštině ´krásný zpěv´) nijak nenaznačuje, že jde o společnost americkou. Její šéfkonstruktér John Stronczer sdílí víru mnohých, že je možné dosáhnout skvělého zvuku i v rámci rozumného rozpočtu, a úspěšně tuto myšlenku i realizuje pomocí pro mnohé stále mystické, ale v moderní době logické cesty.
Kolik váží skepticismus?
Svět highendové techniky stále obývá mnoho předsudků a jeden z těch nejběžnějších je, že komponent, který neváží půl tuny, nemůže prostě hrát. Kupodivu se to týká nejen zesilovačů a reprosoustav, ale třeba i kabelů. Hmotnost skutečně technické opodstatnění má kvůli kontrole rezonancí, nicméně i v tomto ohledu dnes existují účinnější metody a zejména lehčí a efektivnější materiály (vzpomeňme třeba automobilový nebo letecký průmysl). V zesilovačích je za těžkotonážnost přístroje zpravidla zodpovědný transformátor, někdy až z 90%, a to je hodně.
Bel Canto jako naschvál neváží skoro nic. A tak jsem, v duchu zmíněných předsudků, byl velmi skeptický. Navíc byly monobloky M300 se svými 4kg (!) dokonce lehčí, než předzesilovač Pre3 (6 kg). Skoro jsem viděl, jak bublina mé nedůvěry expanduje. Nu což, všechno jsem zapojil, poctivě jsem všechny Bel Canta rozehřál a pustil se do prvního seznámení. Prásk! Bublina splaskla jako propíchnutá špendlíkem: zvuk, který se na mě ´vylil´ z reproduktorů byl tak senzační, že jsem seděl jako uhranutý dobrou hodinu.
Všechny zesilovače Bel Canto používají spínaný zdroj, podobný, jako jsme tu už měli v monoblocích Rotel 1091, tedy ICEPower od Bang & Olufsen. John Stronczer dává přednost tomuto řešení před klasickými 50/60Hz transformátory kvůli možnosti precizní regulace a resistanci proti po síti šířenému rušení, jelikož je střídavé napětí na vstupu ihned převedeno na stejnosměrné. Aplikačně výhodná je i účinnost takového napájení, která dosahuje až 80%, takže může být zdroj malý a lehký a navíc nehřeje, což nese určitá pozitiva i v domácím soužití (umístění v regále s problematickým odvětráním a podobně).
Bylo by však chybou Bel Canto M300 považovat za digitální zesilovač, jak některé zdroje uvádějí. Celý zesilovací stupeň je MOSFETový a analogová je i předzesilovací část, takže to, co si Bel Canto půjčuje z digitální technologie jsou pouze zdrojové obvody. Pokud máte zájem o detailnější informace, mohu jen doporučit do hloubky zpracované firemní internetové stránky, neboť John Stronczer nemá problém se o svoje poznatky podělit.
M300 nabízí výkon 300W do 4 ohmů (150W do 8 ohmů) v jednom kanálu (mono) a famózních 111dB dynamiky. Zadní panel zesilovače je velice střídmý, s jedním párem reproduktorových terminálů, RCA a XLR vstupem a síťovým vypínačem. Vzhledem k minimální spotřebě energie není skutečně důvod přístroj vypínat, tudíž na čelním panelu nenajdete kromě mrňavé modré LED diody vůbec nic.
Řídící zesilovač PRe3 má vnitřní architekturu podobnou jako koncový stupeň, s plně symetrickým uspořádáním. Bel Canto zdůrazňuje nízkou úroveň nelineárního zkreslení, 105dB odstupu signálu od šumu a celkový zisk 20dB. Přípojná místa nabízejí 5 cinchových vstupů, 1 symetrický vstup, tape OUT a RCA/XLR výstupy. Síťový vypínač je opět vzadu.
Pre3 také na první pohled ovládacími prvky nijak nepřekypuje a veškeré funkce předzesilovače lze ovládat prostřednictvím multifunkčního knoflíku. Jeho stlačením aktivujete volbu vstupů a otáčením si vyberete požadovaný vstup, například. V režimu klasického volume máme k dispozici přesné řízení hlasitosti s krokem 0.5dB. Informace o tom, co právě děláte či v jakém režimu se nacházíte, zobrazují zelené znaky velkého eliptického alfanumerického displeje uprostřed hliníkové čelní desky. Veškeré funkce plus jedna navíc (MUTE režim) jsou dostupné i z dodávaného dálkového ovladače.
Čistota. Tečka.
Oba M300 a PRe3 jsem navzájem pospropojoval symetrickými kabely Cardas. No, ve skutečnosti jsem použil kabely značkové kabely Bel Canto, ale Cardas pro firmu kabely vyrábí, takže máme alespoň jistotu, co je uvnitř. Zbytek systému zůstal prodrátován mými stálicemi Kubala-Sosna Emotion, které, přestože zatracované zbytkem osazenstva audiodromu pro jejich neohebnost, mi vyhovují svou bezprostřední muzikálností.
Škoda, že jsem neměl k dispozici firemní přehrávač CD-2, množství skříněk Bel Canto by tak dospělo k dokonalosti. Zase to ale tak nevadilo, protože byl po ruce C.E.C. TL51XR, který má stále mé nejvyšší doporučení jako relativně levný a zvukově skvělý CD player.
Už na začátku jsem zmínil, že se pobyt Bel Canto u mě doma významně prodloužil a nestihl jsem přístroje vrátit včas. Důvod byl jediný - zesilovače hrály opravdu dobře, řekl bych skoro návykově. Až teď jsem pochopil, proč byl kolega MJ tak nadšen Lyngdorf Millennium, i když to je opravdový digitální zesilovač, mnohem digitálnější než všechny Bel Canto dohromady.
Nezávisle na muzice, kterou jsem se pustil, to bylo, jako kdyby někdo vstříkl do nahrávky injekci adrenalinu. Energie, která vyzařovala z hudby a dokonce i z ticha v pauzách byla neuvěřitelná a zdálo se mi, že i způsob, jakým začaly Revel komunikovat s posluchačem (tedy se mnou), byl pro mě úplně nový.
Čistota středového pásma bere dech a zesilovače s lehkostí nechávají slyšet každý malý detail a nuanci nahrávky bez toho, aby na sebe strhávaly pozornost, bez toho, aby se poslech stal nutkavým lovem audiofilních zážitků. Na dobrém hudebním materiálu uslyšíte najednou tolik věcí, které vám zůstávaly do té doby skryty, že se začnete divit, proč jste si jich vlastně předtím ani nevšimli. Tonálně jsou Bel Canta velice umně vybalancované, takže nic nevyčnívá, nic nechybí, nic neruší.
Claude Debussy jednou prohlásil, že ´hudba je ticho mezi jednotlivými notami´. Něco na tom bude, neboť teprve s Bel Canto jsem dokázal ocenit to, co se děje mezi notami. Nebylo to pasívně temné ticho, které bývá často zaměňováno za neschopnost komponentu rozklíčovat jemná ´nehudební´ vodítka, ale ticho aktivní, se všemi těmi dozvuky, nádechy, prsty na strunách a mlasknutím rtů. Běžné hifi, podobně jako běžný prací prášek, vám všechny tyto detaily vygumuje nebo zastře - někdy to funguje jako digitální čištění nahrávek: vyberete si špatný vzorek šumového profilu nebo nastavíte citlivost příliš nízko a spolu se šumem vymažete kliknutím myši i užitečné informace.
S kombinací PRe3/M300 je to něco jiného. Pocit, který jsem měl, byl, jako kdyby na pódiu instalovali nové prachové filtry a napumpovali sál čerstvým vzduchem - člověk se místy dostával až do jakési euforické závratě a nebyl pak ochoten poslouchat ´zaprášený´ zvuk přes něco jiného.
Navzdory tomu, co bylo řečeno, je skutečné ticho v nahrávkách opravdu tichem. Určitě jste slyšeli o světelném smogu (Jev, kdy se osvětlení měst se odráží od rozptýlených vodních par na obloze a komplikuje tak astronomická pozorování - pozn. editora), který nutí pozorovatele noční oblohy se stěhovat na odlehlá místa v pouštích a horách. PRe3 a M300 to udělají za vás: odstěhují vás vysoko do hor, kde není smog ani zkreslení a kde můžete v klidu pozorovat jednu mihotající se hvězdu za druhou. Odstranění takového smogu znamená, že i nejmenší detail se vynoří s jistotou a samozřejmostí, nemusíte namáhat sluch, abyste uslyšeli to, co na nahrávkách je, více relaxujete.
Když už jsem zmínil zkreslení, tak to může být v některých případech hodně atraktivní, mezi kutily populární single-ended triody jsou toho zářným příkladem. Je to ale pořád zkreslení. V porovnání s takovými konstrukcemi (jednu mám doma, takže vím, o čem mluvím) může nezkreslující Bel Canto ztrácet na barevnosti. Je to možná i důvod, proč firma doporučuje používat dráty z dílny George Cardase, které do projevu Pre3/M300 přidají špetku hřejivé plasticity a trochu cukru. V průběhu testů se mi podařilo vypůjčit pár symetrických Kimber Silver Streak a potvrdilo se mi, že část sladkého kouzla zmizela a zvukový obraz si to namířil k většímu jasu a přísnosti. Hudba ztratila něco ze své ´tělesnosti´, z kostí zmizelo trochu masa. K-S Emotion byly podobnější Cardasu, jenom s lepším rozlišením a větším sklonem k ´neutralitě´. Bez problému bych však dokázal bydlet i s Cardasy. Dobrým znamením je, že Bel Canto na rozdíly mezi kabely citlivě reaguje a nemaskuje jejich vlastnosti svýmprojevem.
Debussyho Prelude to The Afternoon of A Faun (Eiji Oue a Minnesota Orchestra, Reveries, Reference Recordings CD99) není pouze plné barev - je to doslova barevná hostina. Kombo PRe3/M300 nejen podle očekávání vykreslilo výbornou trojrozměrnou scénu včetně hráčů, ale dokonale si pohrálo i s jemnými texturami harf a smyčců. Nenašel jsem ani náznak tranzistorového chladu, digitálního jasu nebo konejšivého tepla lamp - svět Bel Canto byl obydlen tím, co bych nazval hedvábnou průzračností a sladkou čistotou.
Žádné ´ale´. Se zárukou.
Kombinace PRe3 a 2x M300 neměla nejmenší problém uřídit mé Revel Ultima Studio2. Ani jsem nečekal, že by měla mít, s citlivostí reprosoustav 88dB a minimální impedancí 3.7 ohms. Abych byl upřímný, malé Bel Canto se mi líbily s Revelem více, než třeba vlajková loď Accuphase A-65, která čerstvě prošla mou poslechovou místností, a která byla pro mé uši až příliš ´soft´. Ne, Bel Canto není lepší než A-65, který je neuvěřitelný co se témbrů, textur a mikrodynamického přediva týče, ale i tak najdeme v jeho přednesu spoustu zvukových atributů, které byly až doposud vyhrazeny pouze vyšší zesilovací aristokracii.
Abych zodpověděl otázku položenou v úvodu, tak 14kg stačilo k tomu, aby převážilo můj skepticismus. Za tuto hmotnost zaplatíte €5400 (PRe3 za 2 tisíce, zbytek padne na dva monobloky). To je více než rozumná cena za tak kvalitní hifi. Skoro bych řekl, že vzhledem ke zvuku je cena až nerozumně nízká. Navíc, pokud vám vyhovuje netradiční vzhled přístrojů, nenarazíte při jejich provozu na žádné ´ale´.
Kontakt: Hanzel Audio, Komárno, tel. +421 905 400 770
© Copyright - Audiodrom
