"SA-Reference umí velmi jemně vymalovat všechno, co se děje od středů nahoru a dokáže si filigránsky pohrávat s každým detailem. Zvedal jsem hlasitost decibel po decibelu zkoušeje, kdy se zvukový obraz zhroutí a zůstane jen slitý rachot. Marně. SACD přehrávač jel na plný výstup přímo do SA-Reference a všechno bylo pořád správně..."
The review is available in English 
Šedesát kilo hliníku…
Když se řekne Nový Zéland, jsou prakticky jen tři možnosti, kde se může člověk uchytit: Auckland, Wellington a Christchurch. V případě Plinius je to poslední správně. Peter Thomson, který za značkou stojí, se s tím příliš nepáral a první modely zesilovačů, které uvedl na počátku 80.let na trh, nesly označení Model 2 a Model 3. To aby vzbudil dojem, že se jedná již o zavedenou firmu a novinka není její první výrobek.
Skutečně prorazit se však Pliniusu povedlo až s koncovým zesilovačem SA-100, jehož slávu rozhlásil do světa (po jeho úspěšné premiéře na výstavě CES) David Chesky (to je ten pán, co nás prostřednictvím Chesky Records už léta obšťastňuje skvěle nahranou hudbou), který údajně prohlásil, že „to bylo poprvé, co slyšel svoje nahrávky reprodukované správně mimo studio.“ To už bylo v době, kdy Peter Thomson propadl zesilovačům třídy A. Nejinak je tomu i v případě SA-Reference.
Přístup dovnitř povolen...
SA-Reference je současným nejvyšším modelem v katalogu Plinius – slušelo by se dodat, že nejen nejvyšším, ale i největším (51š x 27,5v x 53h), a se svými 57kg i nejtěžším. A protože je SA-Reference krásnou ukázkou toho, jak má vypadat poctivý zesilovač, mohou za jeho značné rozměry bohatě dimenzované chladiče a za jeho hmotnost celkem čtyři (!) masivní transformátory, které spolu regulací v budící části zajišťují naprosto stabilizovaný zdroj napětí.
SA-Reference patří jedno prvenství: můžete si totiž vybrat, jestli jej chcete provozovat v čisté třídě A nebo v AB. Uděláte to úplně jednoduše tlačítkem na čelním panelu: stisknete jednou – jste ve třídě A, stisknete podruhé – jste zpátky v AB. Obojí má své výhody a nevýhody, ale o tom až za chvilku.
Další pozoruhodností je, že Plinius nezakazuje zesilovač odkapotovávat, naopak, přímo k tomu navádí. Vlastníte-li totiž malý šroubovák, můžete na vnitřní řídící desce provést dvě operace, kterými je možné si SA-Reference uživatelsky přizpůsobit. Otáčením malého potenciometru zvyšujete a snižujete svítivost obou modrých LED diod na čelním panelu, posouvaním spojky tzv. ekologického jumperu zase nastavujete, jak moc má za vás zesilovač hlídat spotřebu elektrické energie. Třída A totiž dokáže svými maximálními klidovými proudy kolečko elektroměru roztočit takovou rychlostí, že hrozí jeho vystřelení (kolečka). Proto tu máme onen jumper, kterým je možné zajistit, aby se zesilovač sám přepnul do třídy AB po 15, 30, respektive 60 minutách poté, co dohraje muzika. AB je přátelštější a nevyhloubí do posluchačovy peněženky díru o moc větší, než domácí PC.
Čelní panel je estetickou záležitostí s čistě vyřezaným firemním logem a sériovým číslem pod ním, což je malý detail, vzbuzující pocit, že vlastníme jedinečný přístroj. Číslo 200, které hrdě nesl zkoumaný zesilovač, okamžitě podnítilo moji touhu poznat, kdo je majitelem čísel 199 a 201. Škoda, že to není v průvodní dokumentaci, jistě je alespoň jeden z nich krásná hifistka. Kromě tlačítka přepínače A/AB je zepředu už jen symetricky umístěný vypínač vstupního signálu MUTE, hodící se v případě, že chcete vzadu pouze přepojit kabely a nechcete kvůli tomu vypínat a znovu žhavit celé monstrum.
Fraktálně rozvětvené chladiče po stranách nás zavedou dozadu, kde najdeme pár symetrických (XLR) a pár nesymetrických (RCA cinch) vstupů, reproduktorové šroubovací terminály a zásuvku síťové šňůry s hlavním vypínačem. Méně obvyklá je přípojka sběrnice pro dálkové systémové ovládání a úplně netradiční je přepínač uzemnění, kterým se může hodit při vzniku brumových smyček u nesymetrického propojení (oddělí nám signálovou zem od šasi zesilovače).
SA-Reference je schopen poslat do 4 ohmů 450W, respektive 300W do 8 ohmů. Pro případ, že by to nestačilo, stačí otočit knoflíkem na zadním panelu a zesilovač převést do režimu MONO/BRIDGED a hned máme k dispozici monoblok s výkonem 1 kilowatt, který rozhýbe i nejzatvrzelejší reproduktory. Bylo by jistě zajímavé mít takto v systému dva SA-Reference s 2x1000W výkonu.
Je pochopitelné, že při provozu ve třídě A se na tak vysoká čísla nedostaneme – ve stereo módu se v áčku vyšplháme přibližně k 2x100W a to, co je nad tuto hranici, potom převezme třída AB.
Plinius SA-Reference vzbuzuje svou hmotností respekt už zabalený - jakmile jej rozbalíte, bude vaší první starostí najít co nejrychleji první zásuvku, co je po ruce.
