"E-450 umí senzačně spojitý a vnitřně komunikačně bohatý prostor, kdy jde z pohledu posluchače spíše o jakýsi ponor do zvukové scény, než o pozorování izolovaných dějů..."
The review is available in English ![]()
Hledání svatého (inte)grálu…
Jen častěji a víc. Takto by se dal ve zkratce shrnout můj postoj ke strojům ze stáje Accuphase. Pokud člověku sedí typická ušlechtilost, se kterou tyto zesilovače rozmazují naše ušní bubínky a která má cosi do činění s ´japonským zvukem´, jak byl v minulém století (ano, je to už pěkně dlouho) etablován, je Accuphase sázkou na jistotu v dnešním rozkolísaném světě.
...
Budu-li zcela upřímný, další takovou jistotou začíná být i konkurenční Luxman, který de facto v rámci výše zmíněné filozofie představuje pro Accuphase jedinou vážnou konkurenci a která je, s postupným vylepšováním Luxmanů, vážnější a vážnější. Ti, co audiodrom čtou pečlivě, vědí, že v rámci duelu ´pětsetpadesátek´Luxman L-550A II dokonce konkurenční Accuphase E-550 lehce přeskočil. Možná trošku předbíhám, ale nová vylepšená E-560 mu to zase vrací a dostává se (opět lehce) zpátky do čela. Leč o tom až příště, neboť dnes tu máme jiného džentlmena, a to integrovaný Accuphase E-450.
Pohled dovnitř
E-450 je nástupcem modelu E-408 a přímým předchůdcem novinkového E-460. Jak je už v Accuphase zvykem, najdeme ve výkonové části proudovou zpětnou vazbu a MOSFETy v paralelně zapojené push-pull konfiguraci, masivní toroid pečlivě zakrytovaný v ocelovém sarkofágu s cílem omezit jeho rozptylové pole, rozměrné filtrační kondenzátory a typickou konstrukční promyšlenost, kde je veškeré místo využito do posledního šroubku. Předzesilovač a koncová část jsou elektricky i mechanicky naprosto odděleny, takže jde prakticky o dva zcela samostatné komponenty uzavřené ve společné skříni. Je samozřejmé, že obě části můžete u Accuphase rozpojit a použít zvlášť, valného smyslu to ale nemá, protože to bychom investovali do integrovaného řešení zcela zbytečně, že…
Darwinistický vývoj, o kterém jsme psali při příležitosti recenze nejlepšího současného firemního kousku, Accuphase A-65, platí beze zbytku i tady. Před pár lety přišel Accuphase s novým způsobem řízením hlasitosti, které najdeme i zde pod označením AAVA-II; dvojka za pomlčkou naznačuje, že jde o druhou, vylepšenou generaci. AAVA-II beze zbytku odstraňuje ze signálové cesty rezistory – signál je na vstupu zpracován napěťovo-proudovým konvertorem, řízen proudovými spínači a potom převeden zpět na napětí. Celý proces probíhá analogové doméně, nepřevádí se nic na nuly ani jedničky. Tím, že nejsou použity rezistory se podle Accuphase dosahuje významně lepších hodnot zkreslení a odstupu. Počet kroků takového regulátoru hlasitosti je matematicky 216, tedy přes 65 tisíc (!), daleko za mezí, kterou je schopno rozlišit jakékoli audiofilní ucho.
Odlévaná žebra chladičů jsou ukryta uvnitř dobře ventilované skříně, která se příliš nezahřívá, takže byste neměli narazit na problém s umístěním zesilovače do běžného hifi nábytku.
Pohled zvnějšku
Tady není příliš o čem psát. Povrchové zpracování a způsob, jakým všechny části lícují, jsou dokonalé, a na první pohled je jasné, s jakýmže to přístrojem mate čest. Vlevo rozměrný přepínač vstupů, vpravo knoflík volume a uprostřed staré dobré ručičky dvojice VU metrů, nasvícené zlatavým světlem. Většina ovládacích prvků je schována za sklopnou lištou, takže designově neruší a pokud je nepotřebujete, nejsou prostě vidět. Najdete tam volič reprosoustav, kdy je možné přepínat mezi dvěma páry reproduktorů (E-450 má dva páry terminálů pro jejich připojení vzadu), popřípadě můžete výstup na reprosoustavy úplně odpojit, což se hodí třeba při výměně kabelů, aby člověk nemusel zesilovač úplně vypnout. Další v řadě jsou knoflíky ovládání připojených magnetofonů, popřípadě jiných záznamových zařízení s analogovým vstupem/výstupem – věc, která se nejspíš bude s postupem času jevit jako anachronismus. Za lištou najdeme i korekce, které pracují v poměrně velkém rozsahu +/-10dB plynule od 300Hz a 3kHz, ale které je možné z cesty signálu zcela vyřadit, plus sadu tlačítek pro ovládání phono boardu, zmíněných VU metrů a fyziologické kompenzace pro tichý poslech, která má při plném záběru od 30Hz dolů zdvih +8dB.
Nedostatkem přípojných míst u Accuphase člověk také trpět nebude, dva páry symetrických XLR vstupů plus čtyři páry RCA (a možnost využít i vstupy pro magnetofon) by měly v běžné praxi stačit. Jak už jsem zmínil, reprosoustav můžete připojit dva páry a stejně tak vyvést ven samostatný signál předzesilovače či se naopak dostat zvenku signálem do koncové části. To ovšem pouze nesymetricky.
Specifikace Accuphase E-450 obsahují tradičně značné množství ´airbagů´, takže udávané hodnoty vypadají na první pohled obyčejně: 0.05% celkového harmonického zkreslení v celém pásmu a 2x180W (8 ohmů) potažmo 2x260W (do 4 ohmů) je nutno brát jako naprostou garanci – tam, kde jiné zesilovače se stejnými ´doklady´ balancují na hraně nestability či limitace, Accuphase jen zívá a jeho mezní hodnoty se obvykle pohybují daleko za hranicemi udávaných parametrů. S rozměry 465x181x427mm a hmotností necelých 25kg jde o solidně pojatý zesilovač, který v domácím hifi systému nejvyšší kategorie rozhodně ostudu neudělá.









